Klikni pls ........CliCk

Vzpomínky

5. března 2009 v 18:37 | angel |  Něco málo z literatury
Vzpomínky
Zkouším se ptát, kde asi jsi,
ledy začínají tát, zhasíná plamen noci.
Ztratil si se za soumraku, utopil se v mlze,
k nebi tyčí se děsivá kostra vraku, po moři plout už nechce.
Odešel si náhle, tam, kam za tebou nemůžu,
volám tvé jméno stále, žal, ten nepřemůžu.
Bloudíš po obloze, zlatý stín pod sluncem,
snad se tam máš blaze, neběžíš už časem omezovaným lesem.
Proklouzl jsi sítem reality, někam mimo meze světa,
do vlasů mi vplétáš vzpomínkové květy, nemám už právo veta.
Vrátila bych tě zpět, připoutala ke svému srdci,
zastavila tvůj nekončící let, k cíli před tebou došli už všichni chodci.
Proč nepočkal jsi na mě, třeba bych tě zachránila,
kdo teď bude prosit stejně jako ty tak skromně, abych ještě domů nechodila.
Hladil si mě plátky růží, nyní mě šimráš neviditelným vánkem chladu na řasách,
kruh života se nějak úží, čas podnikl na smrtelníky zátah.
Kde je ta slepá spravedlnost, reklamovat by měla váhy,
když dopustila tu nestoudnost, nechala mě bez tebe samotnou tady.
Zbláznil se svět, asi se moc rychle točí,
uvadá ve váze květ, kdo pohlédne teď do mých uslzených očí?
Chtěla bych se probudit, říct si: "Byl to jenom špatný sen,"
přestat už smutnit, mít konečně šťastný den.
Vnímám tvou duši vedle sebe,
zřekl si se kvůli mně i nebe,
prosím, nech mě už být,
abych mohla zase o kousek dál jít.
V srdci nosím stále obraz tvůj, nelze ho vymazat,
nové světy dál objevuj, ale nepřestávej mě nikdy písně při usínání broukávat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsem tu

Klik
Nekliknu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama